Báseň

Maminečko moje milá
abych(s) tolik neprudila
dám ti letos za stofku

květovanou šatovku

když tu sedím takhle sama

mezi těma čtyřma zdama (zdima, zdma ???)

říkala to jedna paní

musíš taky myslet na ni

aby takhle mezi zdama neseděla večer sama

až budeš běhat za chlapama

chlapů mám ted v životě jako peněz na kontě

miluji je stejně jako naše štěně haf haf haf vlkodaf

tak končí i tato báseň a s ní i moje vášeň

pro básnické umění na tom se nic nemění

to jsem, ale byla malá

Leave a Comment